Jakub Svoboda

 

 

 

Insistní umělec, malíř, písničkář, modelář, fotograf, hudebník, svérazná postava Ivančic, všeobecně nazývan „umělec.

Henri Rousseau z Ivančic. Tak nazval básník a spisovatel Jan Skácel ivančického malíře Jakuba Svobodu. Jakub Svoboda se narodil 17. listopadu 1875 v Ivančicích. Již od dětství rád maloval a této zálibě zůstal věrný po celý život. V roce 1894 se sice vyučil cukrářem, ale tomuto řemeslu se věnoval pouze krátkou dobu. Na živobytí si vydělával příležitostnou námezdní prací, později prodejem svých obrázků, fotografií, plastických modelů a map i další výtvarnou činností. Zhotovoval např. vývěsní štíty, informační a reklamní tabule, plakáty, koloroval fotografie a pohlednice apod. V roce 1900 se ho po výtvarné stránce ujal ředitel tehdejší měštanské školy Josef Vávra, který mimo jiné předměty vyučoval kreslení. Pod jeho vedením se Jakub Svoboda zdokonalil ve svém výtvarném oboru.

Jakub Svoboda patří mezi, představitele naivního směru. Co do námětu, lze najít v jeho díle krajiny, vyobrazení starých domů a zákoutí, často oživené postavičkami, portréty, scénami ze života. Jeho práce se většinou vztahují k Ivančicím a okolí, ale v jeho tvorbě jsou zastoupeny také motivy pocházející ze vzdálenějších míst. Dnes, po 100 letech mají Svobodovy obrázky Ivančic vysokou dokumentární hodnotu. Vždyť zachytil domy nebo i části ulic, které dnes již neexistují. Stejně je tomu na obrazech vytvořených v době jeho pobytu v Rakousku, Berlíně, Praze. Část obrazů vytvořil v Luhačovicích, kam Jakub Svoboda poprvé přijel v roce 1908 a kam v letech 1929-1934 zajížděl pravidelně v letních měsících. Zajímavé jsou jeho obrazy z Bítova, z roku 1924, na kterých zachytil domy a krajinu před zatopením Vranovskou přehradou. Jistě existovalo mnoho obrazů, které Jakub svoboda namaloval mimo Ivančice a které hned po zhotovení prodal. Jakub Svoboda je také autorem řady velkých obrazů, na kterých zachytil panoráma měst a obcí, a to nejen z našeho regionu, ale také ze vzdálenějších míst např. Třebíče, Náměště nad Oslavou, Ostravy a dalších.

V Ivančicích je po něm pojmenovaná ulice, kde se nachází dům, kde bydlel.

 

Kromě malování se Jakub Svoboda od roku 1911 věnoval fotografování a od roku 1923 také zhotovování plastických modelů a map, které byly určeny školám a sloužily jako učební pomůcky. Kromě škol v Ivančicích a blízkém okolí projevily o ně zájem také vzdělávací instituce z celé republiky, např. z Prahy, Liberce, Chotěboře, Brna, Bratislavy, Pezinku, Vysokých Tater a dalších míst. Obrovskou dokumentární hodnotu má plastický plán Ivančic, zachycující v přesném měřítku skutečnost v roce 1875 – všechny ivančické ulice a domy v nich. K dalším velkým zálibám Jakuba Svobody patřila od roku 1898 hra na citeru. Později dával i hodiny ve hře na tento hudební nástroj. S velkým zájmem sledoval Svobodovu tvorbu také Alfons Mucha, který si vždy o pouti kupoval jeho pouťové pohlednice a obrázky (viz obrázek). Je znám dialog obou umělců o tom, jak jsou na tom umělci špatně.

Jakub Svoboda zemřel v Ivančicích 12. února 1943 ve věku nedožitých 68 let a je pohřben na ivančickém hřbitově.

O Jakubu Svobodovi natočil v roce 1970 režisér Kuba Jureček pro ČT film. Život a tvorba Jakuba Svobody zaujaly také básníka Jana Skácela, který připravil o Jakubu Svobodovi dva odpolední pořady a jeho tvorbu přiblížil veřejnosti ve své knize Jedenáctý b1ý kůň, která vyšla v roce 1964, a v časopise Host do domu z roku 1969. Na závěr svého pojednání, pod názvem „Henri Rousseau z Ivančic“ se Jan Skácel vyznal ze svého obdivu k Jakubu Svobodovi. Také Jindřich Uher v knize Argonauti z Moravy připomněl tvůrčí činnost Jakuba Svobody. V ivančickém muzeu je rukopis pamětí Jakuba Svobody, které psal v roce 1933 a dodatek koncem roku 1938.


Zdroje: Ivančice – Dějiny města, „Město Ivančice“. © Straight Efforts, s.r.o., 2000

Post Author: admin

Správce webových stránek města Ivančice. tel.: 546 419 435 e-mail: tichy@muiv.cz, muiv@ivancice.cz